Karel Chaba (3. srpna 1925, Sedlec, dnes Sedlec-Prčice – 25. srpna 2009, Praha) byl malíř a grafik známý především poetickými obrazy pražských zákoutí. Původně se vyučil kuchařem a ve výtvarném umění byl samoukem. Jeho tvorbu ovlivnili Jan Zrzavý, Karel Černý a Marc Chagall. Krátce po druhé světové válce se přestěhoval do Prahy, která se stala jeho hlavním inspiračním zdrojem. V roce 1962 vstoupil do Svazu československých výtvarných umělců.
V obrazech zachycoval křivolaké uličky, tichá náměstí a romantická zákoutí oživená dvojicemi milenců či osamělými chodci. Prahu proměňoval v osobní, téměř pohádkový svět naplněný poezií všedního dne. Věnoval se také scénografii: v roce 1993 vytvořil výpravu k Dvořákově opeře Jakobín v Národním divadle. Jeho díla jsou zastoupena ve sbírkách Národní galerie v Praze i v dalších veřejných a soukromých kolekcích. Vystavoval doma i v zahraničí; v roce 2005 jeho tvorbu představila jubilejní výstava v pražském Obecním domě.
