Tomáš Honz se narodil v roce 1989 a k malování ho přivedlo rodinné prostředí a dětství strávené na Vysočině. Jeho dědeček, amatérský krajinář, v něm probudil zájem o olejomalbu i hluboký vztah k přírodě. Honz později studoval na Akademii výtvarných umění v Praze, kde rozvíjel své malířské schopnosti a experimentoval s různými výtvarnými přístupy. Postupně se však stále výrazněji vracel k tradiční krajinomalbě a přímému pozorování přírody.
Základem jeho tvorby je malba v plenéru, tedy přímo pod širým nebem. Za svými motivy vyráží do lesů, hor, skalnatých oblastí i odlehlých míst, často za náročných povětrnostních podmínek. Maluje v dešti, sněhu, větru i při rychle se měnícím světle. Právě bezprostřední kontakt s přírodou považuje za nenahraditelný zdroj malířského poznání a inspirace.
Jeho krajiny zpravidla postrádají lidské postavy. Hlavní roli v nich hraje příroda samotná, její ticho, prostor, světlo a proměnlivá nálada. Honz se nesnaží pouze věrně zaznamenat viděné místo, ale především zachytit atmosféru konkrétní chvíle. Vedle české krajiny maluje také během zahraničních cest. Svým přístupem navazuje na tradici krajinářské malby, kterou obohacuje o současnou citlivost a osobní zkušenost.
