Josef Istler (13. listopadu 1919, Praha – 19. června 2000, Praha) patřil k významným českým malířům a grafikům spojeným se surrealismem a informelem. Výtvarně se vzdělával převážně samostatně, koncem třicátých let soukromě studoval malbu u Waltera Höfnera v Jugoslávii. Byl členem Skupiny Ra a Spolku výtvarných umělců Mánes. Spolupracoval také se surrealistickým okruhem kolem Karla Teiga a Vratislava Effenbergera a podílel se na společných literárních a výtvarných projektech.
Jeho tvorba se pohybovala mezi snovou představivostí, figurací a abstrakcí. Přízračné postavy a fantaskní prostory postupně doplňoval výraznými strukturami a liniovými kompozicemi, v nichž propojoval spontánnost s přesností. Jeho díla jsou zastoupena například v Národní galerii v Praze, londýnské Tate, pařížském Centre Pompidou a Stedelijk Museu v Amsterdamu. Vystavoval v Československu i v zahraničí; rozsáhlejší výběr jeho maleb a grafik představilo v letech 2016–2017 pražské Museum Kampa.
