Rozálie Prokopcová (* 18. června 1991, Praha), rozená Císařovská, je česká výtvarnice věnující se malbě a tvorbě objektů. Vystudovala ateliér Jiřího Davida na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze. Pochází z umělecké rodiny: je dcerou Eriky Bornové a Tomáše Císařovského a vnučkou Adolfa Borna. Ve vlastní tvorbě rozvíjí osobní vztah ke krajině, přírodním materiálům a zachycování vnitřních prožitků.
Výrazným zdrojem její inspirace je krajina Českého Švýcarska. Přírodní tvary a struktury převádí do snových obrazů, v nichž se prolínají vzpomínky, nálady a bezprostřední zkušenost s okolím. Vedle malby pracuje s rozmanitými materiály, například s břidlicí, kterou využívala v prostorových objektech. Přírodu tak do děl přenáší nejen jako námět, ale i prostřednictvím její hmoty a otisků. Jemná melancholie a neurčitost motivů ponechávají divákovi prostor pro vlastní představy a prožívání.
Svou tvorbu představila v Praze, Paříži i dalších městech. V roce 2017 se účastnila Festivalu mladého výtvarného umění v Jihlavě a výstavy 3na3 na státním zámku Valeč, kam se v roce 2022 vrátila s výstavou Jedno ráno navíc. V roce 2026 vystavovala společně s Erikou Bornovou, Tomášem Císařovským a Jaroslavem Prokopcem na pražské výstavě Tento dům je i není můj, zaměřené na vztah k domovu, místu a vlastní identitě.
